|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V sobotu 30.11.2002 se v Malé scéně v Ústí nad Orlicí strhla bouře. Takový malý soukromý zázrak. Bouři totiž způsobila loď. Loď, na které plul Petr Brzokoupil, Martin Culek a jejich početná posádka. Jako tisíce kapek dopadajících na neklidnou mořskou hladinu zněl potlesk, který se strhával za každou písničkou, za každým projevem.
Diváci, kteří s kapitánem a posádkou vypluli, přišli hodit záchranný kruh Základní škole v Plané nad Lužnicí, která byla toto léto postižena povodněmi. A tak jsme vlastně pluli na její počest. Přispěli jak příchozí diváci, tak všichni účinkující, kteří se vzdali svého honoráře. Zpěvák a muzikant Petr Brzokoupil je zkušený mořský vlk, do vln kulturního podvědomí Ústí nad Orlicí vyplul již podruhé. Letos se opřel o spoustu svých muzikálních i jinak nadaných přátel a všichni společně nám připravili nezapomenutelný večer plný písní, poezie a pohody. Svou polívčičku si může zejména přihřát ústecké gymnázium, které se může pochlubit odkojením nejen kapitána lodi, ale i většiny jeho posádky.
Slyšeli jsme písně Karla Plíhala, Jarka Nohavici, Zuzany Navarové, písničky z pohádek v podání dětského sboru a laskavou a humornou poezii Martina Culka. Nesmíme ale také opomenout Individuo, jakési hudební těleso, které tvoří právě kapitáni Martin Culek (texty a hudba k písni „U zubaře“) a Petr Brzokoupil (hudba, zpěv a text k písni „U zubaře“). I písně z jejich dílny zazněly některé starší, mezi diváky již místy skoro zlidovělé, i žhavé novinky připravené právě pro tento večer.
Jak řekla paní učitelka z Plané nad Lužnicí, když přebírala finanční výtěžek večera, i větší města by mohla Ústí nad Orlicí závidět takový kulturní kvas, který vznikl díky mnoha nadaným mladým lidem.
Michaela Jendeková
