Ústecké kalendárium – únor 2004

orthopedic pain management

11. února 1969 zemřel v Hradci Králové pedagog, muzikant a hudební skladatel Jindřich PRAVEČEK.

Po vystudování učitelského ústavu v Soběslavi ( v letech 1900 - 1904) vystřídal jako učitel řadu škol v našem kraji - Osík u Litomyšle, Čermná a Bystřec u Lanškrouna, Výprachtice (zde se 28. 6. 1909 narodil jeho syn Jindřich, známý hudební skladatel a vojenský kapelník) a nakonec Česká Třebová. Ve všech těchto obcích založil a dirigoval pěvecké a orchestrální soubory. Pro ně skládal i různé sborové písně.

Jindřich Praveček měl k našemu městu, a především k jeho hudebnímu životu, velmi blízký vztah. Svědčí o tom např. čestné členství, které mu udělila Cecilská hudební jednota. Jako účinkující vystupoval ve slavnostním představení, kterým byla opera Bedřicha Smetany Tajemství, tu nastudovalo a provedlo Orchestrálního sdružení v Ústí nad Orlicí u příležitosti otevření nové budovy divadla 27. září 1936.

Ve sbírkách Městského muzea je uloženo několik jeho skladeb pro sbor, např. "Rodný kraj", "Láska k vlasti", "Oj, česká písni!", které jsou věnovány jednatelce zpěváckého spolku Lukes Marii Moláčkové, dále např. rukopis skladby pro ženský sbor a klavír "Umlklo stromů šumění", které složil na slova Vítězslava Hálka a věnoval pěveckému spolku Lukes v Ústí nad Orlicí, a další.

Jindřich Praveček se narodil 1. března 1885 v Hrobech u Tábora.

 

16. února 1844 se v Ústí nad Orlicí narodil hudební pedagog Julius KORÁB.

Vystudoval Gymnázium v Litomyšli a Karlovu univerzitu v Praze. V letech 1873 - 1884 působil jako profesor klasické filologie na Gymnáziu v Plzni. Zde převzal také po Hynkovi Pallovi vyučování zpěvu. Po odchodu z gymnázia působil v Plzni jako okresní školní inspektor. Julius Koráb, svými četnými přednáškami z nejrůznějších oborů, se velice významně zapojil do činnosti Literárního spolku.

Vedle knihy "Vývoj knihtiskařství a české prvotisky" ( vyšla v r. 1880), vydal společně s H. Pallou "Sbírku posvátných čtverozpěvů", která měla sloužit jako pomůcka pro vyučování zpěvu na školách, zvláště na učitelských ústavech. Obsahovala 22 mužských a 26 smíšených sborů různých autorů a vyšla v 5 sešitech v letech 1877 - 1881.

Julius Koráb zemřel 13. září 1890 v Železném Újezdě u Blovic.

 

28. února 1954 zemřel v Ústí nad Orlicí pedagog, kreslíř a spisovatel Josef Jaroslav FILIPI.

Josef Jaroslav Filipi se narodil 15. dubna 1875 v Bojmanech u Čáslavi. V roce 1893 absolvoval všeobecnou školu na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Ve studiu pokračoval na tkalcovské škole ve Varnsdorfu. Po studiích působil jako asistent kreslení na textilní škole v Liberci a na odborné škole stávkařské a pletařské ve Strakonicích, později, již jako učitel, na textilních školách v Humpolci, ve Dvoře Králové nad Labem a ve Frýdku, kde se stal ředitelem odborné školy tkalcovské. Během svého učitelského působení vydal mimo časopiseckých článků i několik pedagogických publikací např. v roce 1908 “ Nejvolnější způsoby kreslířské. Návod, jak vyučovat kreslení a malování štětcem, kreslení perem a vystřihování”, dále v roce 1910 “Linoleové tisky ve škole” a v roce 1912 knihu “Plošná stylisace dle přírody”.

V roce 1935, již jako učitel ve výslužbě, se s druhou manželkou přestěhoval ke své dceři Miloslavě, která se provdala za úředníka ústecké Občanské záložny Zdeňka Bergra, do Ústí nad Orlicí. Zde, již na zaslouženém odpočinku, měl příležitost literárně zpracovat své zážitky s rodinou presidenta republiky T. G. Masaryka. Josef se již jako student seznámil s malířem Herbertem Masarykem a později s celou jeho rodinou. Byl častým hostem diskusních nedělních odpolední, na které T. G. Masaryk zval mladé lidi. Rukopis dokončil v březnu 1938, ale události po tomto roce zabránily, aby kniha vyšla. Stalo se tak až v roce 1947, kdy vyšla v nakladatelství Čin v Praze pod názvem “S Masarykovými”.

V letech 1942 – 1945 byl Josef Jaroslav Filipi s  rodinou internován ve svatobořickém táboře. Důvodem byl ilegální odchod jeho syna Bohdana do zahraniční, kde vstoupil do řad Československé armády. Během svého pobytu vytrvale a pečlivě sepisoval kroniku, kterou obohacoval kresbami prostředí ve kterých žil. Tato ojedinělá kronika byla zveřejněná teprve v roce 2000, kdy vyšla jako součást knihy Josefa Havla “Poupata ožehlá nenávistí” pod názvem “Za prkenným plotem”.

Josef J. Filipi je autorem mnoha návrhů na textilie, prapory, sgrafita, diplomy apod. Ve svých kresbách a akvarelech zachytil českou krajinu, místa svého působení. Jeho výtvarné dílo měla možnost si ústecká veřejnost prohlédnout na výstavě Klubu přátel uměni “…in memoriam” v roce 2001.

Josef Jaroslav Filipi je pochován na ústeckém hřbitově.