Ústecké kalendárium - říjen 1999

orthopedic pain management

3. října 1944 byl v Mnichově popraven příslušník československé armády, člen domácího protifašistického odboje, četař František ZBOŘIL.

Po rozpuštění Československé armády v roce 1939 přijal místo školníka na dnešní Střední průmyslové škole textilní v Ústí nad Orlicí. Škola tehdy poskytla zaměstnání několika bývalým vojákům z povolání. Společně s Františkem Zbořilem nastoupil do školy i štábní kapitán Bohumil Pánek a četař Jan Vojta. V průběhu II. světové války se František Zbořil zapojil do odbojového hnutí. 21. února 1943 byl v Ústí nad Orlicí zatčen gestapem a 3. října 1944 popraven.

František Zbořil se narodil 28. srpna 1912 v Drnovicích v okrese Vyškov na Moravě. Jeho jméno najdeme na pamětní desce obětem II. světové války na Památníku odboje.

12. října 1849 zemřel v Ústí nad Orlicí pedagog a hudebník František HNILIČKA.

František Hnilička se narodil v Ústí nad Orlicí 11. října 1790. Učitelskou způsobilost získal v roce 1809. Jeden rok působil jako školní pomocník v Kutné Hoře a necelý rok v Novém Dvoře, odkud byl jako varhaník povolán do Ústí nad Orlicí. Varhanictví zastával nejprve za nemocného Jana Ziziuse a teprve po jeho smrti byl v roce 1811 v této funkci potvrzen definitivně. Od roku 1818 působil v Ústí nad Orlicí jako školní pomocník, od roku 1821 jako druhý učitel. V roce 1824 byl jmenován prvním učitelem a zároveň se stal i ředitelem kůru. František Hnilička byl nejen dobrým pedagogem, ale i výborným muzikantem. Celý svůj život patřil k významným členům Cecilské hudební jednoty. Ta pod jeho vedením nastudovala Haydnovo oratorium Čtyři roční doby. Od roku 1817 byl jejím zapisovatelem. Přestože sám nevynikal vlastním hlasem, vychoval celou řadu zpěváků, z nichž zvláště vynikl Jan Ludevit Lukes, Petr Jirges, Ludvík Piskáček, Václav Sychra a další. Pevné hudební základy dal i svému synovi Aloisovi. Patřil do obrozenecké východočeské družiny, se kterou udržoval čilé styky. Z několika dochovaných Hniličkových skladeb byla např. píseň Radovánky mládeže napsaná na slova J. S. Rettiga publikována v Zieglerově Dobroslavu v roce 1821.

12. října 1944 byli v Drážďanech popraveni členové domácího nekomunistického protifašistického odboje učitel Jaroslav PROŠEK a předseda lyžařského oddílu TJ Sokol Otakar WEISS.

Oba muži byli členy skupiny ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího). Při získávání dalších členů byli prozrazeni a 12. května 1944 zatčeni a odsouzeni k trestu smrti. Jména obou ústeckých občanů najdeme na pamětní desce obětem II. světové války na Památníků odboje.

13. října 1904 se v Ústí nad Orlicí narodil přední představitel domácího protifašistického odboje Josef KOVÁŘ.

Po skončení základního vzdělání studoval na reálce, studia však nedokončil a v následujících letech pracoval v textilní továrně v České Třebové-Parník. Věnoval se práci v dělnické tělovýchově. Za okupace byl zapojen do ilegální práce komunistické strany. V září 1940 byl zatčen při rozsáhlém zatýkání na Pardubicku, následně vězněn v Pardubicích, Bayreuthu a v Drážďanech, odsouzen k trestu smrti a 9. dubna 1943 v Berlíně - Charlottenburgu popraven.Ve fondu Městského muzea v Ústí nad Orlicí je uložen mj. jeden z jeho posledních dopisů manželce a notářsky ověřený český překlad jeho úmrtního listu.

Jeho jménem společně s jménem Jana Kováře je pojmenovaná jedna z ulic města a jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem II. světové války na Památníku odboje.

15. října 1984 zemřel v Praze potomek slavné ústecké herecké rodiny Vicenů, herec František VICENA.

Studoval herectví v Brně a působil na scéně v Karlových Varech, Brně, Českých Budějovicích a v Kladně. Od roku 1970 byl členem Městských divadel pražských. Z mnoha filmových rolí můžeme jmenovat např. ty, které vytvořil ve filmech Klíč, Dědeček, Kilián a já nebo Sokolovo. Působil rovněž jako recitátor, režisér a pedagog. Ústecká veřejnost se s ním naposledy setkala v roce 1983, kdy přednášel verše ústeckého rodáka Karla Bouška v televizním pořadu Město našich dnů. František Vicena zemřel v 51 letech.

18. října 1944 byl v Drážďanech popraven pedagog a hudebník, člen domácího protifašistického odboje Eduard ČERNOHORSKÝ.

Eduard Černohorský pracoval jako odborný učitel. Patřil mezi iniciátory založení hudební školy v Ústí nad Orlicí a stal se jejím externím učitelem hry na housle. Společně s MUDr. Josefem Jiřím Ehlem organizoval velmi populární Ústecké hudební pátky, které se mnoho let těšily upřímné pozornosti ústecké veřejnosti. V roce 1940 založil a řídil mužské pěvecké okteto. Byl i aktivním cvičitelem a závodníkem Tělovýchovné jednoty Sokol.V průběhu II. světové války se zapojil do nekomunistického sokolského protifašistického odboje, byl členem Petičního výboru Věrni zůstaneme ( PVVZ). 7. března 1943 byl společně s Otakarem Machkem zatčen a odvezen do věznice v Pardubicích. Později byl převezen k soudu do Drážďan, odsouzen k trestu smrti a 18. října 1944 popraven.

Eduard Černohorský se narodil v roce 1906.

Jitka Melšová, knihovnice Městského muzea v Ústí nad Orlicí