Městské parky
Většina městských parků vznikla na místě starých hřbitovů. V 90. letech 19. stol. byl založen park o rozloze 4 000 m2 na místě hřbitova kolem kaple sv. Materny (zbořené v roce 1895), dnešní Lidické náměstí. V roce 1911 byla v tomto parku nákladem továrníka Ludwiga Wolfruma postavena Labská kašna, dílo drážďanského sochaře prof. Selmara Wernera s alegorickými sochami provedenými ze salcburského mramoru. Ženský akt na sloupu představoval řeku Labe, malé dítě u nohou ženy řeku Bílinu, sedící postavy na okraji kašny znázorňovaly lodní dopravu, hornictví, průmysl a obchod, tedy faktory, které umožnily rozvoj města.
Další městský park o rozloze 2 000 m2, dnešní Mánesovy sady, vznikl v roce 1913 na místě městkého hřbitova užívaného do roku 1892. Po založení byl pojmenován po německém tehdy ještě žijícím básníku Petru Roseggerovi, který jako projev díků daroval německému školnímu spolku 1 000 korun. Z původního hřbitovního inventáře byl zachován velký železný kříž z roku 1876, věnovaný ústeckým arciděkanem Franzem Weisem a hrob malíře Ernsta Gustava Doerella z roku 1877. 14. července 1935 zde byla odhalena busta Ernsta Gustava Doerella, dílo sochaře Fritze Herknera. Busta je dnes uložena v městském muzeu.
V roce 1919 se začalo se stavebními úpravami Městského parku o rozloze kolem 7 000 m2 na místě bývalého výstaviště Hospodářské a průmyslové výstavy 1903, ohraničeného dnešními ulicemi Sadovou, Palachovou, Šaldovou a Masarykovou. V prostoru parku na rohu Sadové a Palachovy ulice byl v 60.-90. letech 19. stol. nejstarší ústecký židovský hřbitov. Hroby zde podle židovského způsobu zůstaly na místě, náhrobky byly položeny a zahrnuty zeminou. Parková úprava stála město 400.000 korun, na dalších 129 000 korun přišel v roce 1920 zavodňovací systém, který využíval vody z Klíšského potoka. V roce 1933 byl v Městském parku postaven dřevěný hudební pavilon pro pořádání promenádních koncertů.
Literatura
L. Pölzl, Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig 1918-1938, Ústí nad Labem 1938. Die sudetendeutsche Selbstverwaltungskörper, Band 3 Aussig, vyd. R. Lodgman von Auen a E. Stein, Berlín 1929
Lumpeho park K unikátním ústeckým zařízením v rámci střední Evropy patřila ptačí rezervace "Natur- und Vogelschutzpark (Lumpepark)" v Krásném Březně. Na místě zaniklé cihelny ji v roce 1908 vlastními prostředky postavil ústecký velkobchodník s železářským zbožím Heinrich Lumpe. Ptačí rezervace byla postupně osazena vzácnými dřevinami, na pozemky byly umístěny dovezené zkameněliny kmenů stromů a terakotové plastiky. Lákadlem návštěvníků byla umělá jeskyně a umělý hrádek Heinrichsburg. Po celém území rezervace byla umístěna krmítka pro ptactvo a naučné tabule vysvětlující zásady ochrany ptactva. Lumpeho park navštěvovalo ročně přibližně 50 tisíc návštěvníků z celé Evropy. Výtěžek ze vstupného věnoval zakladatel parku pro dobročinné účely, především pro potřeby ústeckého Spolku pro ochranu ptactva. Lumpeho park se stal základem dnešní zoologické zahrady. Některé stavby původní rezervace se dochovaly do dnešní doby.
Dr. h. c. Heinrich Lumpe Heinrich Lumpe se narodil 16. února 1859 v Doubici u Krásné Lípy Po absolvování obecné školy a měšťanky se vyučil v obchodě s koloniálním zbožím svého strýce Ignaze Lumpeho v Ústí nad Labem. Jako kupecký tovaryš se učil dále v železářství Heynemann v Halle. Zanedlouho převzal strýcův železářský obchod v ústecké Dlouhé ulici a úspěšně ho vedl. V roce 1908 založil společnost pro výstavbu vodovodů, která mimo jiné postavila vodovod na Sněžku. Za zásluhy o ochranu ptactva a životního prostředí mu udělila vídeňská universita zlatý diplom a universita v Greifswaldu čestný doktorát. 21. března 1936 spáchal z neobjasněných důvodů během lázeňského pobytu v Dubí u Teplic sebevraždu.
Literatura
G. Glatz, Dr. phil. h. c. Heinrich Lumpes Natur- und Vogelschutzpark, Ústí nad Labem 1932
