Výstavba Domu kultury pracujících, mezisvazového závodního klubu
ROH, se jevila pro stranické městské a krajské orgány nutností.
Původně vzešel požadavek "od pracujících ze závodů",
jak uvádějí prameny. A tento návrh se setkal s velikým pochopením
všech složek Národní fronty.
Závodní kluby se společenskými sály byly během první pětiletky
vybudovány ve dvou závodech - ve Spolku pro chemickou a hutní
výrobu a v Severočeských tukových závodech. Závodní klub Spolku
pro chemickou a hutní výboru koncem 50. let kapacitně nevyhovoval.
Byl vybudován svépomocí zaměstnanců závodu, hlavně pro schůzovou
činnost. Závodní klub Severočeských tukových závodů ve Střekově
měl kapacitu pouze 300 osob a stěží dostačoval potřebám tak velkého
závodu a střekovské čtvrti. "Ústí nad Labem, již krajské
město nemělo dosud moderní, důstojný stánek kultury, obyvatelstvo
se nemělo kde kulturně a společensky vyžívat. Úkolem Revolučního
odborového hnutí jako masové organizace dělnické třídy je pečovat
o rozšíření životní a kulturní úrovně pracujících. Rozdělením
úkolů mezi státní osvětovou péčí a ROH stávají se odborové orgány
organizátory kulturního a společenského života v průmyslových
městech." Stojí ve zdůvodnění účelu výstavby.
Rozhodnutím KNV z 8. června 1954 byla výstavba nového kulturního
domu umístěna na pozemek Schaffnerovy vily. To předpokládalo,
že dosud stojící Schaffnerova vila ve Velké hradební č. p. 1025/19,
musí být odstraněna, aby uvolnila místo nové honosné stavbě. Demolici
povolil odbor výstavby a vodního hospodářství rady MěNV v Ústí
nad Labem a k vlastnímu odstřelu došlo 25. září 1959.
S vlastní stavbou kulturního domu bylo započato okamžitě, dokončena
byla v březnu roku 1964. Vznikl Dům kultury pracujících o 700
místnostech s kapacitou 2 200 návštěvníků. Vybudován zde byl divadelní
sál, kinosál, přednášková místnost, loutková scéna, reprezentační
sál s moderním akustickým zařízením, řada učeben a restaurace.

Palác justice v Kramolech
Souběžně s přípravami k výstavbě sídliště Karla IV. probíhaly
na druhé straně Střekova přípravy na stavbu paláce justice v prostorách
ulic Kramoly, Národního odboje a nábřeží 5. května. K výstavbě
paláce justice bylo přikročeno v roce 1967. Stavbě objektu předcházela
celostátní urbanisticko-dopravní soutěž v roce 1965, ze které
vzešel vítězně projekt ing. arch. Antonína Vaňka. Celá stavba
byla řešena jako výškový objekt o 8 nadzemních podlažích s dvoupodlažními
křídly. Plášť budovy se skládá z ocelových závěsových obvodových
panelů, přízemní podlaží obou částí je z pórobetonových panelů.

Interhotel Bohemia
První moderní výškovou budovou v samotném centru města a zároveň
jeho dominantou, která se měla objevovat na nových pohlednicích,
se stal hotel Bohemia. Přípravné práce k jeho výstavbě začaly
v srpnu roku 1964, kdy se v Dlouhé ulici rozbouralo šest budov.
Z bezpečnostních důvodů nebylo použito třaskavin a demolice prováděly
buldozery. Výkopové práce ke stavbě vlastního hotelu začaly v
září. Autorem projektu byl akad. arch. Gustav Brix. V technologii
monolitického železobetonového skeletu s bezprůvlakovými deskami
a s panely T06B v hotelové části umístil celkem 374 lůžek v jedno
a dvoulůžkových pokojích a 3 apartmá s komplexním vybavením hotelu
A, restaurací, kavárnou, snackbarem, vinárnou, barem, automatem,
5 salonky a halovými garážemi se servisem. Veřejnosti byl hotel
předán k 1. květnu 1968. Název hotelu byl vybrán na základě soutěže,
kterou vypsal podnik Restaurace a jídelny již v březnu 1965. Přibližně
z jedné tisícovky návrhů porota vybrala název, který se jí zdál
nejpříhodnější a reprezentační pro hotel v Ústí nad Labem - Bohemia.
Na svou dobu reprezentační bylo i vnitřní zařízení vstupní haly,
kavárny, restaurace a automatu. Autorské návrhy architektů Ladislava
Špáse a Antonína Wernera provedl v roce 1968 Okresní podnik místního
průmyslu Mimoň.

Zimní stadion na Bukově
Stavba zimního stadionu na Bukově byla zahájena v roce 1967 a
prováděly ji Báňské stavby Most. Autory architektonické části
byli ing. Josef Slíva a Jan Doležal, kteří vyšli ze studie ing.
arch. Jana Gabriela. Zastřešení ocelovou konstrukcí vymyslel ing.
Josef Zeman a autorem železobetonové konstrukce na stavbě je ing.
Josef Slíva. Vystaven byl objekt o ledové ploše 30 x 60 m pro
9 000 diváků, z toho 3 000 sedících, s šatnami pro bruslící a
mužstva, restaurací, tělocvičnou, ubytovnou a klubovnami.
Sídliště Severní Terasa
V roce 1965 byl zpracován podrobný územní plán výstavby Severní
Terasy. Autoři byli ing. arch. Václav Krejčí, ing. arch. Josef
Gabriel, ing. arch. Mojmír Böhm. S výstavbou I. etapy Severní
Terasy bylo započato v roce 1969. V původním projektu měly být
4 okrsky s 6 240 byty komplexně vybaveny základní devítiletou
školou, jeslemi, mateřskými školami, distribucemi, službami a
garážemi. V centru sídliště bylo zamýšleno s výstavbou kulturního
domu, kina, telekomunikační budovy s poštou, studia čsl. rozhlasu,
hotelu, velkoprodejny potravin, domu služeb, vyhlídkové restaurace
s kavárnou a vinárnou, speciální prodejny, parkovacích garáží,
lehkoatletického stadionu, sportovní haly, krytého plaveckého
bazénu a specializované tělocvičny. Vyšší vybavenost zahrnovala
školský areál, zdravotnický areál, vysokoškolský areál, domov
důchodců, koupaliště, 2 obvodová sportoviště a služby občanských
potřeb. Původní záměr se však nepodařilo naplnit.

Výstavba v 70. letech
V průběhu sedmdesátých let pokračující výstavba města naznačovala,
že volné plochy v centru města byly prakticky vyčerpány a ostatní
prostory s ohledem na nutné demolice ztrácely v té době na své
atraktivitě. Obytná funkční zóna se přesunula do vyšších poloh
a bydlení se koncentrovalo v poloze odtržené od ostatních funkčních
složek města, např. od pracovišť. V okrajových částech města zaostávaly
služby, distribuce i kultura. Průmyslová zóna naznačovala extenzivní
tendence a nárokovala další plochy nejblíže podniku nebo závodu.
Navíc jednotlivé závody nebyly nijak ochotné sdružovat investice
na vybudování některých společných zařízení. Kromě toho, že probíhal
postupný přesun bydlení na Severní Terasu, pokračovalo chátrání
přestárlých částí města, zejména kolem Revoluční ulice a za divadlem
směrem ke Spolku.
Obchodní dům Labe
Přestavba vnitřní části města pokračovala dostavbou části Revoluční
ulice, kde se ústředním dominantním objektem stal obchodní dům
Labe. V centru začala být pociťována, vlivem přestavby této části,
kdy došlo k likvidaci 25 malých prodejen průmyslového zboží, nedostatečná
kapacita obchodní sítě. Výstavbou obchodního domu byla pověřena
spotřební družstva. Realizací tohoto úkolu měla být řešena podstatná
část požadavků na městskou vybavenost. Obchodní dům nejen, že
měl obsahovat úplný sortiment průmyslového zboží, potřeby pro
domácnost, nábytek, prodejnu potravin, ale také se počítalo, že
zde dojde k zavedení placených a neplacených služeb. Součástí
nabídky služeb nového obchodního domu mělo být i občerstvení a
stravování pro návštěvníky a zaměstnance. Obchodní dům Labe byl
dostavěn v roce 1974 nákladem 93 milionů Kčs podle projektu ing.
arch. Žertové.
