Ústecká historická NEJ

Největší město Ústeckého kraje se honosí řadou záviděníhodných NEJ, jejichž zásluhou je republikovou, evropskou, či dokonce světovou jedničkou. Když Ústečané mluví o svém regionu, mohou s jistotou šedesátkrát použít předponu NEJ nebo přívlastek PRVNÍ.

Projekt Ústecká NEJ vychází z výsledků historického bádání, které v letech 2006-2007 provedli historici Oblastního muzea v Ústí nad Labem. Vybrali z dějin i současnosti Ústecka záznamy o rozmanitých pozoruhodnostech, které pak pečlivě ověřili v archivech a odborné literatuře. Objevili mnoho překvapujících NEJ, jež byla léta neprávem opomíjena, dokonce upřesnili některé údaje v uznávaných encyklopediích. 

Níže uvádíme nejvýznamnější z nich. 

Nejšikmější věž ve střední Evropě

Věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, která je vychýlená od kolmé osy o 200,9 centimetrů se může honosit titulem nejšikmější věž ve střední Evropě. Naklonila se po zásahu leteckých pum na konci druhé světové války. Řadí se tak k pětici nejšikmějších věží v Evropě, hned v závěsu za proslulou zvonicí v Pise. 

    

Nejvyšší budova v Československu v letech 1930 - 1934

Administrativní palác Spolku pro chemickou a hutní výrobu byl dostavěn roku 1930 a se svými 44 metry výšky si vydobyl postavení nejvyšší budovy Československa. Desetipodlažní stavba byla v tehdejších parametrech označována jako mrakodrap, a to vůbec první v naší  zemi. Budova oplývala technickými vymoženostmi, např. výtahem páternoster, kde jezdí kabiny stále dokola a každého zajímá, co se stane, když nevystoupí...

Nejstarší dálkové topení v Československu

Budova dnešního muzea vyrostla roku 1876 původně jako největší škola ve městě. Zapsala se do dějin hlavně proto, že se stala první budovou v Československu připojenou na dálkové vytápění. 

Nejbohatší podnikatel prvorepublikového Československa

Tento titul patří uhelnému magnátovi Ignazi Petschkovi, židovskému velkoobchodníkovi s uhlím. V roce 1876 se přestěhoval do Ústí nad Labem, tehdejšího centra obchodu s hnědým uhlím a dokázal na jeho prodeji vydělat jmění, které by dnes představovalo miliardy korun. Ve městě po něm zůstala nejen přepychová vila v ulici Winstona Churchilla, ale také řada veřejně prospěšných staveb, jejichž byl štědrým mecenášem.

Nejodvážnější zastřešení amfiteátru

Ani jediný sloup nepřekáží ve výhledu divákům ústeckého letního kina a přitom nad jejich hlavami visí ocelová střecha veliká jako polovina fotbalového hřiště. Autorem unikátní ocelové konstrukce byl mág mezi českými inženýry Josef Zeman (1922–1997).

Jedna z deseti nejkrásnějších staveb světa v 90. letech 20. století

Víte, co má společného jeden z nejvyšších mrakodrapů světa Twin Towers v Kuala Lumpuru s Mariánským mostem? Společně patří k deseti nejkrásnějším stavbám světa devadesátých let 20. století, jak je vyhodnotila anketa prestižního časopisu Structural Engineering International. Most z roku 1998 vytvořil se svým 70 metrů vysokým ocelovým pylonem hlavní dominantu města. 

Největší mozaika v bývalém Československu

Mozaika na budově bývalého krajského národního výboru na Mírovém náměstí je unikátní, neboť se svými 450 metry čtverečními plochy totiž představuje největší mozaiku v republice a mezi moderními mozaikami se řadí vůbec k největším na světě. Autorem mozaiky odhalené roku 1985 je významný výtvarník Miroslav Houra (1933–2006).

O dalších ústeckých NEJ se dozvíte více informací v Informačním středisku města Ústí nad Labem. Chcete-li si dominanty prohlédnout na vlastní oči, doporučujeme leták s popisem trasy nebo  zapůjčení audioprůvodce, ve kterém je tato trasa zpracována formou audionahrávky (mluvené slovo).