Vyhlídková místa

Humboldtova vyhlídka (301 m) – vyhlídka nabízí jedinečný pohled do Labského údolí s nepřehlédnutelnou dominantou hradu Střekov čnějící na vysoké skále nad Masarykovým zdymadlem. Malebnou kulisu doplňují okolní svahy a strmé vrcholy Českého středohoří s Vysokým Ostrým, Varhoštěm a Vaňovským vrchem. Místo je osazeno masivní zastíněnou lavicí s dřevěnou postavou Alexandra von Humboldta.

Vyhlídka Františka Málka – vyhlídka vznikla na vrchu Kanon mezi Krásným Březnem a Neštěmicemi a nese jméno známého ústeckého turisty Franty Málka, člena Síně slávy organizované turistiky v Ústeckém kraji. Nabízí pohled na řeku Labe, na protilehlé obce Svádov a Olšinky a na samotné město Ústí nad Labem. O historii místa, geologii a archeologii spravuje návštěvníky informační panel.

Vyhlídka Vlastimila Cajthamla - vyhlídka nad čtvrtí Střekov je pojmenovaná po čestném členovi KČT Vlastimilu Cajthamlovi, který byl za své zásluhy uveden do Síně slávy organizované turistiky v Ústeckém kraji a Síně slávy české turistiky. Vyhlídka nabízí zastřešené posezení, které poskytuje zajímavé pohledy na různé části města Ústí nad Labem a krásnou krajinu v pozadí.

Mariánská skála  - v těsné blízkosti samotného centra města. Vystupuje z Mariánského vrchu (265 m) a spadá strmě k Labi. Umožňuje pohled na údolí Labe a na městské části na obou březích.

Vyhlídka Václava Friče - vyhlídka se nachází na žlutě značené turistické trase vedoucí od železniční stanice v Krásném Březně, která od vyhlídky pokračuje dále přes Žežice, zříceninu hradu Blansko a Slavošov do Javorů na Děčínsku. Je přístupná i pro cyklisty, nachází se při silnici z Krásného Března do Žežic a nechybí zde stojan na kola. Z vyhlídky se otevírá široký pohled na Krásné Březno, Mariánskou skálu s centrem města, údolí Labe a protější stranu Labe se Střekovem a kopci Českého středohoří v čele s Vysokým Ostrým. Více o Václavu Fričovi, který stál třeba u zrodu turistického kroužku Polaban, se příchozí dozví z informační cedule, která je součástí upraveného prostoru.

Vrkoč (267 m) – z upravené vrcholové plošiny jsou krásné výhledy do údolí Labe s hradem Střekov, na Vysoký Ostrý a město Ústí nad Labem. K vyhlídce vede naučná stezka Větruše-Vrkoč začínající u výletního zámečku Větruše. 

Vyhlídka Heleny Borské (194 m) – vyhlídkové místo nedaleko výletního zámečku Větruše. Jméno nese po člence KČT, skautce a významné vlastivědné badatelce paní Heleně Borské. Nabízí se výhled na střekovskou stranu města a Labské údolí. 

Střížovický vrch (342 m) – protáhlý zalesněný kopec v trojúhelníku mezi ústeckými čtvrtěmi Předlice, Klíše a Všebořice. Na náhorní plošině je několik vyhlídkových míst, ze kterých můžeme zhlédnout panorama Českého středohoří nebo táhlou hradbu Krušných hor s Bouřňákem, Komáří vížkou a Nakléřovským sedlem.

Vysoký Ostrý (587 m) – tzv. Polabský Rigi je výrazným čedičovým kuželem s nádhernou panoramatickou vyhlídkou. Podle počasí vidíme celé České středohoří, Říp, Bezděz, Ještěd, Studenec, Růžovou, Děčínský Sněžník i Krušné hory. 450 m hluboko pod námi se vine mohutné Labe, jehož hladinu můžeme vidět asi sedmkrát.

   

Vyhlídka Miloslava Draxla - vyhlídka, která se nachází na naučné stezce Pod Vysokým Ostrým, nese jméno dlouholetého člena KČT a Junáka Miloslava Draxla (1929-2013). Miloslav Draxl je nositeli titulu Mistr sportu v turistice a za svoji dlouholetou činnost byl uveden jak do Síně slávy Klubu českých turistů oblasti Ústecký kraj, tak i do republikové Síně slávy české turistiky.

Vyhlídka Skály (449 m) – vyhlídkové místo na Vaňovské skále, odkud uvidíte údolí Labe s Masarykovým zdymadlem, části Vaňov a Brná. 

Nakléřov (701 m) – v Nakléřovském sedle byla roku 1913 otevřena kamenná rozhledna se jménem císaře Františka Josefa, později přejmenovaná po funkcionáři Horského spolku K. Weissovi. Za zimní bouře roku 1944 se zřítila a už nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nadále jeden z nejucelenějších pohledů na celé České středohoří včetně vzdálených Lužických hor a Krušných hor.

Krkavčí skála (445 m) – je koncovým bodem rozsochy, která vybíhá směrem k západu z masivu Varhoště a odtud pak spadá velmi strmými srázy do Tlučeňského údolí. Je odtud úchvatný pohled do Tlučeňského údolí, na protilehlý Plešivec i vesničku Tlučeň, stulenou u jeho úpatí, ale i dolů k Labi u Sebuzína.

Mlynářův kámen (294 m) – skalní čedičový útes s půvabnou vyhlídkou do údolí Labe nad obcí Dolní Zálezly. Pravěké signalizační místo, na kterém plály ohně nejen při nebezpečí vojenského vpádu, ale i při různých slavnostech a obřadech. Z kamení zde ční vysoký železný kříž. 

Vyhlídka od Dubického kostela (321 m) – z terasy u kostela je skvělý výhled do údolí Labe, na protilehlý Deblík, Varhošť, Kamýk, Plešivec a Radobýl. Jedinečné pohledy jsou především na jaře, kdy jsou na okolních stráních rozkvetlé tisíce ovocných stromů.

Doerellova vyhlídka (365 m) – jižním směrem nedaleko Dubic, pojmenovaná po známém ústeckém romantickém malíři, který jedinečným způsobem ve svých obrazech zdokumentoval velkou část Českého středohoří. Poskytuje pěkné pohledy jižním směrem na Portu Bohemicu, Labské údolí a okolní vrchy.

Kozí vrch (380 m) – je dominantní skalnatý kopec homolovitého tvaru, který směrem k jihovýchodu spadá strmou skalní stěnou k Labi. Z vrcholu se otevírá daleký výhled do Labského údolí a Českého středohoří, mj. vidíme Dlouhý vrch, Vysoký Ostrý, Milešovku, Doubravskou horu, opačným směrem pak Blansko, Radešín a za nimi Krušné hory.

 

Další vyhlídková místa v okolí

Písečný vrch – cesta vedoucí nedaleko tohoto vrchu nabízí nádherný pohled do kraje, jemuž vévodí dva mohutné vrchy Milešovky a Kletečné.

Bradlo (452 m) – romantická vyhlídková skála nad obcí Povrly, nabízí jedinečné výhledy na hluboce zaříznutá údolí pod námi s Lužeckým potokem a jeho přítokem, na Javorský vrch apod.

Zámecký vrch (510 m) – nenápadný, z východní strany nezalesněný kopec nad osadou Chuderovec nabízí nevšední pohledy do labského údolí s hradem Střekov a na mnoho vrcholů Českého středohoří od Magnetovce nad Velkým Březnem přes Levínské Sedlo, Pannu, Kuklu, Vysoký Ostrý po Kletečnou a Milešovku.

Radešín (550 m) – zalesněný trachytový vrch nad obcí Chuderov, po jehož obvodu byl vybudován vycházkový okruh se třemi vyhlídkovými altány. Zhlédnout tak můžeme široké okolí s Českým středohořím, Labskými pískovci a Krušnými horami.

Špičák (723 m) – je nejvýchodnější vrchol Krušných hor, umožňuje kruhový výhled na obě strany státních hranic.

Javorský vrch (617 m) – je plochý, travnatý vrchol ležící na rozhraní Děčínska a Ústecka mezi Jílovým a Dobkovicemi. Umožňuje jedinečný kruhový rozhled na Děčínský Sněžník, stolové hory v Německu  a přes Lužické hory a České středohoří jsou vidět části Krušných hor.