Vyhlídka Heleny Borské u Větruše nabízí nový altán díky participativnímu rozpočtu Ústí změn

Vyhlídka Heleny Borské u Větruše nabízí nový altán díky participativnímu rozpočtu Ústí změn
11.11.2026
Vyhlídka Heleny Borské nedaleko výletního zámečku Větruše se dočkala nového altánu. Návštěvníkům nabízí zastřešené místo k odpočinku s výhledem na Labské údolí a střekovskou část města. Projekt vznikl na základě návrhu Karla Punčocháře v rámci participativního rozpočtu Ústí změn a realizovaly jej Městské služby Ústí nad Labem.

 

Vyhlídka se nachází jihozápadně od parkoviště u výletního zámečku Větruše. Na místě v minulosti stával altán, který později vystřídala vyhlídka se zábradlím. Nyní zde vznikl nový dřevěný altán s QR kódem, který odkazuje na informace o životě Heleny Borské, a pamětní desky. Výstavba zahrnovala zemní a stavební práce, zhotovení podezdívky, výrobu a montáž dřevěné konstrukce i pokrývačské a klempířské práce. Nový altán poskytuje návštěvníkům příjemné zázemí při procházkách v okolí Větruše a umožňuje jim vychutnat si výhled na město, Střekov a Labské údolí.

Vyhlídka nese jméno Heleny Borské, významné ústecké vlastivědné badatelky, autorky, skautky a členky Klubu českých turistů. Svou činností přispěla k poznávání a propagaci historie i přírodních zajímavostí Ústecka. Za své zásluhy byla uvedena do Síně slávy organizované turistiky v Ústeckém kraji.

Projekt realizovaly Městské služby Ústí nad Labem. Na jednotlivých pracích se podíleli dodavatelé Milan Piskáček, Pavel Veselý a Arnošt Renner. Hodnota všech prací dosáhla 1 milionu korun včetně DPH. Město z participativního rozpočtu uhradilo 600 tisíc korun, zbylé finance zaplatily Městské služby. Práce trvaly od července do září letošního roku. Projekt zpracoval Ing. Arch. Jan Hrouda.

„Tento projekt je součástí jednoho velkého projektu, kdy se snažíme zmapovat všechna vyhlídková místa Ústí nad Labem a postupně je prostřednictvím participativního rozpočtu doplnit o altány, případně místo i dále upravit, aby sloužilo občanům, kteří se mohou z výšky podívat, jak je naše město krásné,“ řekl navrhovatel projektu Karel Punčochář.

Vybudování nového altánu vzešlo z participativního rozpočtu Ústí změn, jehož prostřednictvím mohou obyvatelé navrhovat projekty na zlepšení veřejného prostoru a následně o nich hlasovat. Návrh Karla Punčocháře získal v hlasování veřejnosti největší podporu ze všech přihlášených projektů s celkovým počtem 863 hlasů.

Druhým vítězným návrhem stejného ročníku participativního rozpočtu je projekt OÁZA od Oleksandry Zajíčkové. V Městských sadech má vzniknout příjemný bezbariérový prostor s dřevěnou plošinou určenou pro setkávání, cvičení, tanec, relaxaci i hry s dětmi. Prostor doplní zeleň a další prvky, které podpoří jeho klidnou a přívětivou atmosféru. Projekt získal v anketě 772 hlasů. Realizátorem bude Odbor dopravy a majetku Magistrátu města Ústí nad Labem. Projekt se zrealizuje v průběhu dubna 2027.

Třetím realizovaným projektem bude úprava veřejných toalet v Centrálním parku na Severní Terase, kterou navrhl Karel Novák. Jejím cílem je modernizace a zlepšení technického i estetického stavu toalet tak, aby lépe odpovídaly potřebám návštěvníků parku. Pro tento návrh bylo 714 hlasů. Realizace se ujme městský obvod Severní Terasa. Dokončení projektu se předpokládá během jara 2027.

Participativní rozpočet Ústí změn funguje od roku 2018. V roce 2026 se maximální částka určená na realizaci jednoho vítězného projektu zvýšila na 700 tisíc korun včetně DPH a celkový rozpočet se navýšil na 3,5 milionu korun. Do participativního rozpočtu se může zapojit každý, kdo má nápad na zlepšení veřejného prostoru. Návrhy mohou zahrnovat například úpravy veřejných prostranství, doplnění městského mobiliáře, výsadbu zeleně, parkové úpravy, výstavbu či obnovu dětských hřišť nebo instalaci pítek a dalších prvků.

Vedle něj funguje od roku 2023 také školní participativní rozpočet, do kterého se postupně zapojují všechny základní školy zřizované městem. Školy se v jednotlivých ročnících střídají a každá zapojená škola má na realizaci svého projektu k dispozici 50 tisíc korun. O využití těchto prostředků mohou prostřednictvím vlastních návrhů a hlasování spolurozhodovat samotní žáci.