Město Ústí nad Labem začalo s likvidací invazního pajasanu žláznatého

Opatření proti rozšiřování pajasanu žláznatého ve městě Ústí nad Labem

Pajasan žláznatý ( Alanthus altissima ) je invazní dřevinou, jehož likvidaci nařizuje Nařízení (EU) 1143/2014 a zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Díky jeho silně invaznímu charakteru a navýšení výskytu v celé Evropě, byl v roce 2019 zapsán na unijní seznam. Jen v České republice se počet lokalit výskytu tohoto druhu za posledních 20 let ztrojnásobil.

V roce 2023 vydalo Ministerstvo životního prostředí Zásady regulace pajasanu žláznatého, jimiž jsou povinni se všichni vlastníci pozemků s výskytem pajasanu řídit.

Magistrát města Ústí nad Labem započal ihned po vydání Zásad regulace pajasanu žláznatého s monitoringem výskytu tohoto značně invazního druhu a následně zpracoval management likvidace na pozemcích ve svém vlastnictví.

V současné době začíná s ošetřením prvních lokalit ve svém vlastnictví. První vlna ošetření bude probíhat od měsíce srpna na vybraných plochách v centru města a v Krásném Březně.

Seznam zmonitorovaných lokalit výskytu a seznam lokalit, u kterých je prováděno ošetření bude zveřejněn na stránkách města. 

Co jsou to invazní druhy?

Za invazní druhy označujeme ty rostliny, které snadno kolonizují nová stanoviště, rychle obsadí celý prostor a dokáží tak vytlačit z lokality domácí druhy. Téměř všechny invazní druhy jsou úspěšné i proto, že jejich odstranění není jednoduché. Většinou mají silnou kořenovou a bazální výmladnost, produkují velké množství snadno klíčitelných semen a jejich likvidace běžně praktikovanými metodami není účinná. Často dochází k tomu, že i přes dobře míněnou snahu o odstranění zjevně problémového druhu nastává spíše jeho namnožení.

Mezi další nepůvodní zplanělé dřeviny, které se v našem městě vyskytují, patří: javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), škumpa orobincová (Rhus hirta) kustovnice cizí (Lycium barbarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris), střemcha pozdní (Prunus serotina), dřevnaté liány opletka čínská (Fallopia aubertii), loubinec popínavý (Parthenocissus inserta), plamének plotní (Clematis vitalba).

Co je to pajasan a proč je tak nebezpečný?

Pajasan je opadavý listnatý strom dorůstající až 30 m. Má řídkou korunu se silnými větvemi a rezavě hnědými lysými letorosty, velké dlouhé lichozpeřené listy. Každý lístek má na své bázi žlázku, ze které se v teplém počasí odpařují těkavé látky. Ty dávají celému stromu nepříjemnou vůni připomínající myšinu.

Původem pochází ze severovýchodní a východní Číny, i ve své domovině je považován za invazní druh, který se nekontrolovaně šíří, dále je rozšířen na všech kontinentech kromě Antarktidy od mírného pásma po subtropické pásmo.

Je to krátkověká pionýrská dřevina dožívající se přibližně 50 let. Je odolný vůči exhalacím a městskému prostředí, nenáročný na půdu, odolávající znečištěnému prostředí i zasolení je schopen obsadit jakoukoli opuštěnou plochu, kde vytváří husté porosty a vytlačuje původní druhy.

 Šíří se velmi dobře na velké vzdálenosti větrem, ale i vodou. Klíčivost semen je vysoká  65-85%,  ale naštěstí krátká. Semenáčky dokáží vyrůst prakticky kdekoli a za 1. rok mohou dosáhnout až 2m výšky. Plodit začíná v 10 letech, produkuje až 325 000 semen. Pajasan také intenzivně zmlazuje z kořenů a pařezů. Výmladky se objevují až ve vzdálenosti 300 m od rodičovského jedince. Obsazený prostor si pajasan brání i alelopaticky. Z listů i kořeny se do prostředí dostává látka ailanthon. Bylo prokázáno, že tato látka omezuje růst 35 druhů listnáčů a 34 druhů jehličnanů. Produkují ji zejména mladší jedinci, kteří tak vyhrávají boj o světlo s ostatními dřevinami. Dokáže dokonce potlačit i agresivní trnovník akát (Robinia pseudoacacia).

Jak probíhá likvidace?

Pro úspěšnou likvidaci pajasanu jsou důležité dodržet některá pravidla. Je to zejména důslednost, správné načasování a dodržení technologického postupu.

Mechanická likvidace je neúčinná. Pokácení, posečení porostů nebo vypalování jen podporuje zmlazení.  Neúčinné je i pokácení jedince a následný nátěr řezné plochy herbicidy.

Vytrhávání lze aplikovat jen u mladých jedinců, musí se ale odstranit všechny zbytky kořenů, stejně jako kroužkování, obojí vedlo k mohutné kořenové výmladnosti a rozšíření pajasanu na větší plochu. Je třeba si uvědomit, že všichni takto vyrostlí jedinci jsou propojeny kořeny a toto propojení setrvává až 20 let po odstranění mateřské rostliny. Likvidaci by tedy měla probíhat na celé ploše výskytu a v rámci jedné etapy by měly být ošetřeny jak matečné rostliny, tak mladí jedinci v podrostu. Hlavní prioritou likvidace tedy je zamezit zmlazení a rozšíření areálu výskytu v dané lokalitě.

Za nejvíce účinnou metodu lze považovat injektáž. Princip spočívá v aplikaci systémového herbicidu do předem vyvrtaných injektážních otvorů vytvořených po celém obvodu kmene. Tuto metodu chce město využít pro likvidaci vzrostlých jedinců.

Pro mladé jedince a porosty bychom rádi vyzkoušeli jinou metodu, od které si mimo jiné slibujeme, že by časem mohla způsobit samovolné odumírání pajasanu i na nepřístupných místech (např. na Mariánské skále). Jedná se o aplikaci houby Verticilum nonalfalfae, která napadá právě pajasan žláznatý.

Mezi příznaky napadení patří postupné hnědnutí a usychání listů, lodyh, výhonů a celých rostlin a také hnědnutí cévních svazků. Nakonec dochází k odumírání celých rostlin. Tato houba byla testována na Slovensku a v NP Podyjí s velmi dobrými výsledky. Nejedná se o houbu nepůvodní, Verticilum nonalfalfae je běžnou chorobou chmele, fazolí a dalších rostlin. Vyselektovaný kmen označovaný jako Vert56 je úzce specializovaný na pajasan žláznatý. Riziko, že by při jeho použití došlo k napadení dalších rostlin je tedy minimální. Aplikace je možná pouze odborně způsobilou osobou. 

Po ošetření jednotlivých jedinců je nezbytné ponechat dřeviny na stanovišti do úplného odumření, předčasné odstranění jen způsobí další rozšíření. Proto město žádá občany, aby se nesnažili sami likvidovat odumírající jedince. Seznam lokalit, kde probíhá ošetření je uveden na webových stránkách. Jednotlivé lokality má realizátor opatření povinnost označit i v terénu předepsaných způsobem. Tento proces může trvat i několik let. Pracovníci města budou jednotlivé lokality pravidelně kontrolovat a v případě, že zjistí, že některé dřeviny jsou destabilizované, zajistí jejich provozní bezpečnost řezem, nebo kácením.

Co mám dělat, když na mém pozemku roste pajasan?

Povinností každého uživatele (vlastníka) pozemku je likvidace pajasanu žláznatého. Likvidaci však nikdy neprovádějte sami. Likvidaci smí provádět pouze odborně způsobilá osoba, která je držitelem min. II. stupně osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin dle ust. § 86 odst. 3 zákona č. 326/2006Sb.

Hlavní zásady úspěšné likvidace:

  • Pro regulaci výskytu pajasanu žláznatého nelze použít čistě mechanické způsoby likvidace, protože vedou k regeneraci a zmlazení jedinců a jen způsobují další rozšíření tohoto druhu
  • Vždy je nutné použít kombinaci mechanického a chemického způsobu likvidace
  • Po provedení opatření je bezpodmínečně nutné ponechání ošetřených jedinců a ploch ke spontánnímu odumření
  • V rámci regulace je nutná spolupráce s ostatními vlastníky pozemků na systematické likvidaci v dané lokalitě
  • V případě zjištění výskytu mladého jedince – semenáčku ve výsadbách je nezbytné tento semenáček vytrhnout i z kořeny.
  • V žádném případě se nesmí odstranit při sekání, nebo odstranit seříznutím pouze nad povrchem.
  • Pokud nelze semenáček odstranit i z kořeny, je nutné provést likvidaci rostlin doporučenou metodou podle tohoto managementu regulace.
  • Dřeviny je nutno ponechat do plného odumření, u stromů i do úplného odumření kořenových výmladků.
  • Při aplikaci je nutné dodržet zásady stanovené výrobcem a příslušnými předpisy, zejména zák. č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči

Informace o způsobech a podmínkách regulace lze najít na těchto odkazech:

Jak mohu pomoci?

V případě, že najdete novou lokalitu pajasanu žláznatého, můžete ji prostřednictvím aplikace BioLog zanést do nálezové databáze AOPK ČR.  Nejdříve prosím zkontrolujte v Nálezové databázi, zda tam již lokalita není zanesena, ať nedochází k duplicitě. Pokud se lokalita vyskytuje na území města Ústí nad Labem, můžete nám tuto informaci předat prostřednictvím e-mailu s fotografií  a zákresem lokality. Kontakt Jitka.novakova2@mag-ul.cz.

Nejvíce nám pomůžete, když budete respektovat prováděná opatření na území města, nebudete odstraňovat mladé pajasany na pozemcích města před jejich úplným odumřením a v případě, že budete likvidovat pajasan na svém pozemku, necháte si poradit jak to udělat správně a nebudete experimentovat jinými než účinnými a ověřenými metodami.